With love in lead, resolution will follow!

Pray 4 peace right now and 4evermore!

The main problem with people
is they never do what they say
1 minute they want peace
then do everything 2 make it go away!

planetearth3.jpg
Přestože nemohlo v klasické „letní okurkové sezoně“ dojít k větší senzaci stran mediální scény, naše „média“ zůstávají k situaci okolo nového způsobu distribuce hudby, jenž předvedl Prince se svým novým albem Planet Earth, chladná, ba se dokonce ani nesnaží informovat správně a přesně. Přitom jsou to právě média, která by z dané situace mohla vytěžit více, než kdokoliv jiný. V tom se lišíme od zbytku světa, v němž není výjimkou, že každý den vyjde nový článek, nová studie či nový profil Prince jen proto, aby myšlenka nezapadla a média tak mohla ukrást klasickým distributorským společnostem pořádný kus „zisků“ – tedy lépe řečeno nikoliv zisků, ale spíše prodělků, neboť nový způsob distribuce je jiný mimo jiné i tím, že ač jsou jeho všichni účastníci (tzn. autor, performer, distributor i konzument) nadmíru spokojení, v celé proceduře vydání alba se protočí daleko méně peněz, než při klasické distribuci. A to je přesně to, co hudební průmysl do budoucna potřebuje jak sůl, stejně jako to třeba před pár lety potkalo hokejovou NHL – snížit hype a všemožné taxy.

Pojďme se na Princův krok podívat z větší šířky, protože jeho letošní krok nebyl náhlým nápadem, ale dlouho připravovaným krokem. A možná vás překvapí, že jeho kořeny sahají dokonce před dobu, kdy Prince vydal svou první desku For You. Svou „první desku“ měl totiž kompletně natočenou již ve svých 16ti letech a jen díky tomu, že si nemohl v tomto věku sám dělat manažera a nabízeného manažera odmítl, museli jsme si na jeho zrod počkat o tři roky déle. A hned záhy nastali další „problémy“, které se vydavatelské společnosti (tenkrát Warner Bros.) nelíbili – předně fakt, že Prince byl velice plodný, což nabourávalo zažité marketingové strategie a už během 80.let vedlo k nevydání několika jím plně připravených alb. V letech devadesátých se k tomu přidala nespokojenost Prince s tím, jaký je poměr rozdělování peněz mezi umělcem a vydavatelskou/distribuční společností a výsledkem nakonec byl spor, který skončil až v roce 2004. Prince se uchýlil místo vypovězení smlouvy k vydávání pod jinými jmény a z dnešního pohledu již víme, že i k nepříliš úspěšným metodám distribuce. V roce 1997 předběhl o cca 9-10 let dobu a založil internetový NPG Music Club – tedy v době, kdy internet, natož patřičně rychlý, neměl takový potenciál, aby udržel jeho osobnost na očích a v uších veřejnosti.

To vše se změnilo v roce 2004, kdy oficiálně vypršela smlouva s Warner Bros. a Umělec dříve známý jako Prince chtěl být opět známý jako Prince. V podstatě měl jednu jedinou šanci, jak se zviditelnit – uplynulo totiž právě 20 let od uvedení jeho filmu Purple Rain do kin a tak mu bylo nabídnuto vystoupení na předávání cen Grammy jako vzpomínku na tuto událost. Prince spojil síly s Beyoncé a druhý den se v novinách po celé americe psalo, jak se oboum interpretům podařilo ukrást si celý ceremoniál pro sebe.

První krok tedy byl učiněn – Prince se připomněl veřejnosti a to hned ve velkém stylu. Následovalo v rychlém sledu vydání desky Musicology, vstup do Rock`n`Rollové síně slávy, pozvánka na tour v Late Night Show Jaye Lena a překvapivé vystoupení s dřívější členkou jeho původní kapely The Revolutions Wendy Melvoin v pořadu Tavise Smileyho.

Tour k desce bylo neobyčejné a jedinečné v tom, jak ho Prince pojal z marketingového hlediska. Chtěl si sílu svého jména vyzkoušet naplno, k lístku na koncert přidal svou novou desku zdarma a hle – jeho Musicology 2004ever Tour se stalo nejvýdělečnější tour roku 2004. Ani Madonna se svými drahými lístky nedokázala to, co Prince v roce 2004. Musicology vyšlo u Sony – smlouva byla striktně jen a pouze na toto CD a nazavazovala ani jednu stranu k jakýmkoliv budoucím spolupracem.

Najednou byl Prince všude vidět – v roce následujícím stihl oběhnout všemožná předávání cen a na předávání cen NAACP, kde přebíral cenu Vanguard, tedy cenu za předběhnutí doby, předvedl jedno ze svých nezapomenutelných vystoupení, včetně mysteriozního nápisu 3121 na zádech.

Pak se na půl roku odmlčel, vyměnil hudebníky ve své doprovodné kapele The New Power Generation (na postech bicí, kytara a basa) a začal připravovat půdu pro vydání své další desky, zapadající do scénáře jeho postupného comebacku. Tentokrát si dal za cíl útok na žebříček prodejnosti, což se mu s úspěchem povedlo a deska 3121 dosáhla v prodejnosti prvního místa. Tedy v USA – Evropa zatím zůstala k jeho comebacku chladná – ve Velké Británii se jeho desky 3121 prodalo pouze 80 tisíc kusů. A tak Prince začal připravovat světovou tour a už už to vypadalo, že mistr zavítá i k nám…
…jenomže do toho přišly dvě rány, se kterými se Prince nakonec vyrovnával několik měsíců – jeho v pořadí již druhá manželka Manuela Testolini požádala o rozvod a jeho již 10 let fungující internetový klub musel být kvůli nesrovnalostem v držení ochraných známek k NPGMC uzavřen, zřejmě definitivně.

Ze světové tour sešlo a Prince se rozhodl si udělal radost sám sobě. Na 7 měsíců si vytvořil v Las Vegaském hotelu Rio svůj vlastní klub 3121, do kterého si zval hosty, které chtěl a zpíval si, co se mu zlíbilo.

Ale chystal na letošek něco velkého, což už v prosinci napověděla tato reklama:

A ono to nakonec velkolepé bylo – 93 milionů američanů u televizí ani netušilo, že jeden z techniků televizního štábu dal v šanc svůj život, aby mohla za deště během Princova vystoupení proudit elektrická energie tam, kam má. Vstoupení tak díky dešti dostalo zcela nový rozměr a právem je momentálně nominováno na 2 televizní ceny Emmy. Druhého dne hned dva americké deníky pomyslně již definitivně sesadily Michaela Jacksona z trůnu Krále Popu a dosadili naň staronového hrdinu.

A už se pomalu dostáváme k meritu věci. Asi nikdo z vydavatelských společností si nedovedl při Princově přebírání ceny za Outstanding Male Artist na letošních NAACP Awards uvědomit, jak svá slova myslí vážně. Byla to vůbec první předzvěst nejen nového alba, ale i prosba k davu a k v něm sedícím hudebníkům, aby se nebáli Prince v jeho činech následovat, cítí-li stejně jako on, že jde především o hudbu ve spojení s hudebníky, kteří ji tvoří a nikoliv o hudbu ve spojení s distributory, kteří na ní vydělávají.

A že svá slova nepouští jen tak do větru dokázal hned při vydání 1.singlu k nové desce – song Guitar dal jakožto volně stažitelný download k dispozici na podporu nového systému stahování hudby z internetu, jenž má co nejvíce zjednodušit cestu hudební nahrávky od umělce k posluchači. Už tento krok se vydavatelům ze Sony nelíbil, ale když už to mělo kampaň, kterou platil někdo jiný, tak se s tím nějak smířili. Předpokladem byl ale klidný průběh následného vydání alba samotného.

To, že ale hodlá učinit další z kroků k osvobození autorské kreativity od diktátů vydavatelství a vlastnictví hudebních nahrávek a děl vrátit jejím původním majitelům – umělcům samotným, to jsme se mohli dozvědět až jednoho pozdně červnového dne, kdy zcela náhle vymizela z přehledů na celý jeden den jeho nová deska Planet Earth. Zděšení fanoušků bylo hned druhého dne uklidněno – deska vyjde s týdenním zpožděním, bylo oznámeno – tedy všude na světě, kromě Velké Británie, do které se na srpen a září Prince chystá na svou koncertní šňůru. Zde bylo a bude CD distribuováno jiným způsobem, o kterém asi již netřeba více mluvit.

Daleko nejdůležitější ve vývoji událostí je ale článek z Daily Mailu, jenž vyšel den po tomto revolučním „vydání“ alba. Noviny s potěšením oznámili, že několik hudebníků podobně zvučných jmen, jako je Prince se již novinám ozvali s podobným záměrem. A to je, dovoluji si tvrdit, na celé této akci ta nejpozitivnější zpráva. Nutno dodat, že Prince pro ni udělal maximum, co mohl, včetně celého jeho nového alba.

Pokud se člověk v jeho světě již nějakou dobu pohybuje, pak je mu jasné, že vše bylo podřízeno tomu, aby tento proces vyvolal co největší zájem, což je nejvíce zřejmé na úvodní univerzální rockové baladě, po které album nese název – vždyť právě u ní se většina čtenářů novin, která o žádném Princovi v životě neslyšela rozhodovala, zda si album poslechnou celé, či ho vyhodí. Ne náhodou je album multižánrové a ne náhodou je album multitematické. Většina z čtenářů novin se tak může ztotožnit byť jen s jednou skladbou, ať už jde o v rockovém hávu pokračujícím prvním singlu Guitar, Milesovku Somewhere Here On Earth, pozvánku na Princovy koncerty The One U Wanna C, slaďák 1.kategorie Future Baby Mama, pseudorapem vzpomínajícím melodií předchozí desku Mr.Goodnight, minimalistickou bezrefrénovou Al The Midnights In The World, skafunkovou reklamou na Princův nový parfém Chelsou Rodgers, ke kořenům s The Revolutions se vracející sebevražedné Lion Of Judah či Chinaskoidnímu pokračování úvodní písně Resolution. Každému co jest jeho a ono to tak opravdu funguje, ať již u skalních fanoušků, či u stálého zákazníky zmíněných novin.

While My Guitar Gently Weeps živě při uvedení Prince do RnR Síně Slávy

Evidentně zaskočené vydavatelství se díky nepřipravenosti nevyhnulo několika přehmatům, kterých teď jistě lituje. Ať už to bylo vyhrožováním, že Prince vymizí z hudebních obchodů obecně, či vyhrožování podpory do budoucna – vše mělo logicky akorát za důsledek zvětšenou pozornost médií. A když se nakonec zoufale rozhodli v den vyjití alba v novinách tyto nabízet ve svých kamených obchodech, prý aby nakonec umožnili fanouškům dostat se k Princově nové desce, jen to bezradnost v hledání řešení nastalé situace potvrdilo.

V tuto chvíli tedy Prince udělal maximum a nyní již záleží jen na vás, média, zda hozenou rukavici (a pořádně tučně penězi nabitou) zvednete, či nikoliv – záleží jen na vás…

A co se budoucnosti Prince týká? Na tiskové konferenci k jeho právě započatému turné tvrdil, že si dá na chvíli od showbiznisu pohov a bude se věnovat studii bible. Pokud mu hodláme věřit a pokud se i jiným umělcům podaří změnit distributorské kanály, pak je i dost možné, že následujícím albem může potěšit lidi jako mne, jenž mají blíže k jeho jazzovějším počinům. Nebude již totiž mít potřebu být na výsluní, protože má již standing ovations doživotně zajištěné, o tom po posledních letech není sporu.

Zdroje tentokrát neuvádím, je to cca přes 60 různých článků. Kdo hledá, bez problému najde. Diskuse na toto téma vítána!