The Return Of The Fabulous Hofner Bluenotes

jak jej vidí Chris Rea

Našemu serveru se dostalo veliké pocty. Trochu dílem náhody, štěstí a vyhledávacích schopností se vám dostává k přečtení mj. recenze na novou desku Chrise Rea. A v čem spočívá ta pocta? Inu v tom, že právě čtete první recenzi této desky na světě!

Věnováno Michalu Hanischovi.

V době, kdy se hudební průmysl každým dnem obrací vzhůru nohama, v době, kdy popularita legálního stahování hudebních nahrávek z internetových serverů strmě stoupá vzhůru přichází po dvou a půl roce od Blue Guitars Chris Rea, aby se jakožto leader ujal pomyslné zpátečky a udělal radost všem těm, co si i v budoucnu přejí mít svou hudbu doma i ve fyzické podobě, s knížečkou a vyvedeným obalem. „Neprodáte ani první náklad 5000 kusů…" posmívali se v roce 2005 Chrisovi renomovaní vydavatelé, když přišel s konceptem earbooku, tedy 72 stránkové knihy (opravdu knihy, nikoliv bookletu!) obohacené 11CDčky a jedním DVD, za něž si „účtoval“ 35 Euro, „…za takovouhle cenu dneska už hudbu nikdo nekoupí!".

35.

Tolikanásobek původního nákladu se ve skutečnosti nakonec prodalo. A protože ani Chris Rea si nebyl jistý, jak na lidi původní koncept zapůsobí, po takovémto úspěchu se rozhodl v myšlence earbooků pokračovat. Vydavatelská firma Edel tak slavila úspěch a dnes, v době vydání dalšího Reova počinu, s ní již spolupracuje mnoho hudebních těles včetně třeba Incognito, Arrested Development, Deep Purple či Jerry Lee Lewise.

Tedy a především – budete-li mít zájem na tom zakoupit si nový počin Chrise Rea, pak se připravte na nádherně vyvedenou, tentokrát dokonce 80ti stránkovou knihu, 2 LPčka a celkem 3CD. Na pultech se The Return of the Fabulous Hofner Blue Notes objeví již 4.února, ale již dnes máte možnost dozvědět se o tomto dílu více. Následovat ho v dalších letech budou podobné koncepty earbooků, Chris nejčastěji hovoří o kompletu On the Beach, ve kterém by se rád věnoval plážovým kulturám, či konceptu The Last Open Road věnovanému nejrůznějším cestám a muzice, jíž v muzikantových uších vyvolávají.

Pojďme se ale blíže seznámit s aktuálním earbookem. Jak z názvu vyplývá, Chris ho věnoval jedné z nejznámějších kytar v bluesovém oboru. Tomu je jak podřízen obsah knihy (dozvíme se, kde se kytara vyráběla, jak i kdo na ni hrál a především, jak změnila svět hudby v průběhu let), tak samotné nahrávky. Chris si pro demonstraci zvuku této kytary vybral jednu z kapel z šedesátých let – The Delmonts. S jejími dvěma členy – Colinem Hodgkinsonem a Martinem Ditchamem natočil první ze tří CD a oba vinyly (stejný obsah) v duchu oněch šedesátých let. Všech 16 skladeb je čistě instrumentálních a Chris je popisuje jako kdybyste vzali originální kapelu The Delmonts a přidali jí B.B.Kinga s kytarou a vokály, jako hudbu k tehdejším Bondovkám hranou pouze na kytary. A opravdu, nejedna ze skladeb má filmový nádech i cítění některého z filmových žánrů.

Zbylá dvě alba The Fabulous Hofner Blue Notes jsou již plně v režiji Chrisovy současné hudební polohy. A tím současné mám na mysli celou dekádu nového milénia. Tedy především – uvěřil-li někdo proklamacím, že Chrisovi jeho nemoc již neumožní se hudbě věnovat tak naplno a v takovém rozsahu, jako v minulosti, mohu ho tímto prohlášením velice uklidnit. Na těchto dvou CD se vám dostane 22 plnohodnotných skladeb s jasným a nezaměnitelným Reovým podpisem.

První z obou alb je daleko žánrově pestřejší, i když ze škatulky blues prakticky nevybočuje – ale nečekejte nic extra nového – pokud máte Chrisovu diskografii opravdu dobře nastudovanou, pak vás mnohé skladby nepřekvapí, ba budou vám připadat, jakoby jste je už někde slyšely a skutečně – nebudete od pravdy daleko. Nejmarkantnější je to asi ve skladbě Let`s Getaway, která (z pochopitelných důvodů) využívá hudební motivů ze skladeb Are You Ready?, Sun Is Rising a vůbec celého alba Hofner Blue Notes z roku 2003; především chytře kombinuje již jinde použité kytarové melodie s těmi harmonikovými. V (nejen) Let`s Getaway ale chce Chris dát větší důraz na text, než na hudbu a tak postupně vrcholící skladba nevyužije žádný z jednoduchých popových postupů, aby nechala posluchače strhnout, ale naopak nechá ho přemýšlet nad tím, proč se mu zdá, že v ní něco chybí. A dříve či později si to zdánlivě prázdné místo onen posluchač doplní právě sílou zpívaného textu. Díky tomuto a jiným postupům tak zdánlivě již několikrát slyšený motiv vydrží posluchači na mnohem déle, než by na první poslech mohl soudit. Překvapivé ale je, že nejoriginálnější píseň s inovativními kytarovými riffy si už nyní může poslechnout kdokoliv na oficiálních stránkách. Trošku škoda nenechat takto zajímavou píseň až na vydání desky.

Zbylých deset skladeb na posledním ze tří CD se postupně nese v duchu poklidnější atmosféry vyvolávající nejrůznější pocity tak, jak to dokáže jen pravé nefalšované blues. A to nejen po hudební stránce – ani textově nečekejte žádnou hurá pozitivní náplň. Ale to je patrné už z názvů jednotlivých písní a tudíž lehce odhadnutelné dopředu – těžko čekat od skladeb When The Truth Comes Out, Till The End Of Time či Which Part Of The Painting Made You Cry, že vás rozveselí.

Po takovýchto zjištění lze předpokládat rozdělení příznivců Chrise na dva tábory – na ty, pro které nebude deska ničím převratně novým a zapadne do množství nahrávek, jež natočil od svého vybojovaného vítězství nad zlou nemocí z roku 2001 a na ty, jež velice překvapí, že po tvrzeních o odchodu do ústraní či výrocích o stanuvším se pouze „jedním z kapely“ přichází Chris Rea s plnohodnotným projektem, u něhož je v bookletu/knize napsáno „All tracks written and produced by Chris Rea“.

A to není vše. Vzhledem k tomu, že 18.2.2008 si budeme moci některé nové kousky poslechnout naživo i u nás v republice, pojďme se podívat, jak ten koncert bude vypadat. Čekáte, že opět ona tvrzení o podlomeném zdraví budou znamenat sice intenzivní, ale relativně krátké vystoupení a vy se tak dostanete brzy domů? Omyl! Ve sportovní hale stráví každý návštěvník bezmála tři hodiny a dočká se Chrise Rea jak v předkapele, tak i v hlavním programu. Kdo tak předpokládal, jako já, že vylepováním Chrisova jména na plakáty jakožto hlavní hvězdy byl pouze marketingový tah, se mýlil. Prvních bezmála 30 minut produkce tak obstarají The Delmonts v zcela instrumentálním hávu, aby po pauze vystoupil Rea s celým projektem The Hofner Bluenotes v plnohodnotném koncertním programu, jenž bude krom novinek obsahovat i předělané klasické hity do nových aranží. Tedy, vypadá to tak, že celé produkci už jen chybí rozdávání onoho earbooku na konci představení a byl by to dokonalý audiovizuální zážitek okořeněný památkou na celou show, nebo ne?

Kapela jež se objeví 18.2. ve sportovní hale kopíruje tu, co nahrála celé album, a bude v následujícím složení:

Chris Rea (kytara, harmonika, zpěv)
Colin Hodgkinson (basová kytara)
Neil Drinkwater (klávesy)
Martin Ditcham (bicí)
Robert Ahwai (2.kytara)

Chris Rea, ač to asi nikdo nečekal, pln síly a odhodlání nabízí další z mnoha možných cest, kam se vydat v dnešní nejisté době rozpadajícího se po několik let stejně fungujícího hudebního průmyslu. Živým hraním si vydělá daleko více, než vydáváním CD a tak se rozhodl, že když už má studiovku vydat, pak má ona nahrávka mít vše, čím by se zapsala do historie – tedy především důvod jejího vzniku, koncept a vyřešeny do co největšího podrobna i věci okolo, tedy rozvinutí jejího příběhu do co nejvíce kulturních, historických a vzdělávacích rovin. A na čem asi trocha té pravdy bude je domněnka, že když se tohle všechno povede, nemusí být nutně ona samotná nahrávka geniální, aby si jí historie přesto dobře zapamatovala. Přichází tedy se zásadním názorem – CD je již (také) překonané, ale jeho nástupcem není nějaký další formát či nosič, ale péče, jakou hudebník věnuje svému produktu, ať už jeho distribuce bude jakákoliv. V Chrisově světě totiž nerozhoduje vydavatelská společnost o tom, jaký produkt je zrovna in a tudíž „vhodný“, ale posluchač o tom, nakolik bude respektovat rozhodnutí hudebníka, jehož chce poslouchat, a zda mu tedy stojí za to do něj investovat. A to je dalším hřebíčkem do rakve těm vydavatelům, jež nehodlají respektovat vize umělců, ale chtějí i nadále pouze parazitovat na jejich (mnohdy uměle tvořeném) úspěchu. Britney Spears toto řešení nenabízejte, ta by ho nedokázala využít, ale věřte tomu, že ti, co ho dříve či později využijí, budou rozhodně stát za poslechnutí…

Odkazy
-> oficiální stránky
-> neoficiální Evropské stránky (včetně kompletních textů k nové desce)
-> edel records
-> o konceptu earbook a všech produktech
-> rozhovor pro německý internetový deník net-tribune
-> neoficiální německé stránky