Johnny Hammond Smith

Groove Window #11

Po Ivanu Trumpetovi a Magdaléně Basové tu máme opět někoho s nástrojovým jménem. Narozdíl od Ivana a Magdy Johnny ke svému druhému přízvisku (podle klávesového nástroje Hammond B-3 organ) přišel stejně, jako Jirka Slepý k dodatečnému příjmení Housle.

Nelehký to úkol vzal jsem si na sebe. I když by teoreticky naopak mohl být velice jednoduchý – opsal bych prostě text z All Music, napsal pod něj "~ Steve Huey, All Music Guide" a měl, stejně jako jakýkoliv jiný hudební server na světě vystaráno (viz níže). Ano, pochopili jste správně, dnes by nemusel být článek podle vzoru nové kampaně iDNES, neboť na internetu existuje jediný rozsáhlejší zdroj informací o Johnnym a ten je všemi opisován, doslovně. Tak co se nepokusit zvolit jiný přístup…

John Robert Smith, respektive Johny "Hammond" Smith, respektive Johnny Hammond byl, je a historicky již bude vždy považován za průkopníka hry na nástroj, po němź nakonec zdědil své jméno, pod nímž si ho bude ona historie pamatovat. A to i přes to, že on sám byl inspirován jedním z prvních hráčů na "Hammondy" – Wild Billy Davisem, Smithovým vrstevníkem. Kentucký rodák z Louiseville, kde roku 1933 spatřil světlo světa, vstoupil do hudebního světa jako jazzový hráč na piano. Ale jen do té doby, než poznal právě Davise s jeho Hammondem B-3.

S tímto nástrojem debutoval ve svých 25 letech, aby se po projektech s vokalistkou Nancy Wilsonovou stal o rok později leadrem labelu Prestige. Tomu byl věrný plných 20 let a pod ním nahrál celkem 18 dlouhohrajících desek, převážně jazzových. Ale svá nejslavnější léta měl teprve před sebou, to když na počátku 70.let pociťoval nutkání trochu změnit styl a vložit do svého díla více funkových motivů. Následné nahrávky vzniklé pod labely Kudu (Wild Horses/Rock Steady – 1971; The Prophet – 1973; Higher Ground – 1974), Salvation (Gambler’s Life – 1974) a především Milestone (Gears – 1975; Forever Taurus – 1976; Storm Warning – 1977; Don’t Let the System Get to You – 1978) daly základ na počátku 80.let nově vznikajícímu stylu – Acid Jazzu, jehož byl Hammond Smith prvním průkopníkem.

A jelikož (tenkrát již) Johnny Hammond byl hudebníkem moudrým, rozhodl se v nejlepším přestat. Tedy – po těchto svých mistrovských nahrávkách Johnny odešel jako muzikant do ústraní, aby se k nahrávání několikrát vrátil v 90.letech. Bohužel pouze do roku 1997, kdy si nedokázal poradit s nevyléčitelnou rakovinou a podlehl ji.

Zdroje:
-> biografie na All Music
-> 3 řádky a diskografie na Wikipedii

NEzdroje (aneb kde se dá taky najít stejná biografie):
-> Billboard.com
-> AOL Music
-> Answers.com
-> Yahoo.com
-> MusicMatch.com
-> … (Google.com)

Příště: se dozvíte, kdo bude příště (a zanedlouho se dozvíte, kdo byl minule)