Roman Pokorný Feelin’ The Spirit @ Jazz Dock, Praha

Křest dvou LP a CD na počest vynikajícího jazzového kytaristy Grant Greena. Desku pokřtí Tonya Graves

Nemůžu říct, že by byla pro mě hudba Grant Greena na první signální. V puritánském období jazzového meanstreamu jsem dával spíše přednost Wes Montgomerymu, Jim Hallovi, Ed Bickertovi, nebo Kennymu Burrellovi. Když jsem se vrátil k bluesovějšímu projevu, začali mi připadat Greenovy kytarové licky méně staromódní a čím dál tím víc uhrančivé. Green jistě patří k těm málo kultovním kytaristům s nezaměnitelným rukopisem, kteří se nejvíce proslavili až po smrti. V sedmdesátých letech upadl téměř v zapomění a až jazzový entuziasmus let devadesátých znovu objevil kouzlo jeho bluesového projevu. Právě v té době jsem si pořídil celou jeho diskografii a odpustil mu všechny jeho nedokonalosti. Začal jsem daleko více oceňovat duši hudby a napojení na kosmír, než hráčské eskamotěrstvo plytké samoúčelnosti. Od mala jsem měl rád blues a oklikou přes Jazz a Rock jsem se k jeho podstatě zase vrátil. Už nějaký čas jsem přemýšlel nad nějakým projektem kde bych mohl vzdát Greenovi svoji poctu. I nad spoluprací s Najponkem jsem několikrát uvažoval a několikrát k tomu i došlo. Například v pořadu ČT Na Kloboučku. Když jsem pak utrpěl na horách zlomeninu ramene a Najponk za mě zaskakoval s mojí kapelou, okamžitě mi při skladbě Just Closer Walk With Tee naskočil nápad na tento projekt. Je pravda, že Greenova hudba zní jednoduše, ale myslím, že jsme se všichni podivili jak těžké se tohoto úkolu zhostit. Jak kdysi řekl Jimi Hendrix “Blues není těžké hrát, ale je těžké ho cítit”. Zadáním projektu nebylo identicky zkopírovat Greenovy skladby a styl jeho hry a tak to i natočit, ale spíše se nechat inspirovat a vytvořit v tomto duchu osobitou platformu hodnou jeho památky. Doufám, že se nám to podařilo, ale to už nechám na posouzení vám.

Roman Pokorný