Prince – One Nite Alone tour @ ICC Berlin

2002_10_19_prince_icc01

19.10.2002 Berlin – ICC

Now isn´t 1984-Pop is death ,I said” Po sérii letošních , nadmíru zajímavých koncertů a letních festivalů , se kterými se doslova roztrhl pytel jsem měl pocit, že nám už agentury nic zvláštního tento rok nenabídnou…..

Ale zpráva o tom, že Prince chystá evropské turné mne přinejmenším rozdováděla. Okamžitě jsem prosurfoval všechny NPG weby co znám, se zjištěním že koncert v Paříži byl vyprodám během 3 hodin a v Norsku během 30 minut. V šoku jsem okamžitě kliknul na objednávku 10 vstupenek pro všechny NPG blázny co znám do Berlína. Napětí se stupňovalo, tím víc že naše vstupenky si daly na čas a dorazily po třech týdnech, den před odjezdem. Nakonec naše zmatená NPG výprava 2002 na Princovo turné pod názvem “ONE NIGHT ALONE WITH PRINCE” úspěšně dorazila 19.října do německé metropole.

2002_10_19_prince_icc02

Berlínská kongresová hala ICC z roku 1979 připomínala intergalaktickou lodˇ, co se po koncertě složí do kuličky a odletí jinam. Po zjištění že jsou naše vstupenky situovány někam daleko … na balkon, jsme museli proklouznout mezi několika kontrolami, abychom se nacpali někam blíže k podiu. Ochranka nás sice ještě chvíli přesvědčovala, že tam nemůžeme stát, ale nakonec to vzdali. Sál se rychle naplňoval a Minneapolský mág na sebe nedal dlouho čekat. 40 minut po osmé se na podiu před tříplátnovou megaprojekcí vynořil ze zákulisí s úvodní jazzovkou “Rainbow Children” a ve stejný moment byli všichni v hale vymrštěni ze svých pohodlných sedadel s extatickým jásotem. Ochranka měla co dělat, aby se většina sálu nezačala přesouvat směrem k podiu.

Dokonale čistý až ohromující zvuk , který se od prvního tonu nesl halou, předčil mé očekávání.  Nejdříve Prince doprovázela pouze polovina NPG s úžasnou basistkou v klobouku Rhondou Smith , bubeníkem za průhledným plexisklem Johnem Blackwellem a Renato Neto na klávesy.  Zanedlouho se přidala dechová sekce ve které nechyběla jména jako Candy Dulfer, Eric Leeds a Greg Boyer. První třetina koncertu byla nasáklá jazzovými prvky z nového alba a pokud jste zamířili dalekohledem na Princovy klávesy, objevili jste tam přední masku z Mercedesa a já se musel několikrát podívat jestli je to tak nebo ne.  Po několika kouscích z duhových dětí následovala Xenophobia , Money don´t matter 2nite a A case of U s fantastickým vokálem a několika vyvedenými solíčky. V následujícím breaku pak vytáhl Prince jednu ze svých fanynek na podium a zeptal se jí: “Co myslíš, je lepší dávat nebo brát ?” nesmělá odpovědˇ “dávat” “dobře tak co kdybys tedy někomu darovala svoje parádní místo u podia co říkáš ?”

2002_10_19_prince_icc03

Našláplou peckou The Work , proložil Prince vysvětlením proč neslaví narozeniny… jelikož jsou jenom jednou za život a na ..dva, tři se opět sesypala funková lavina obsahující perfektní přechody, aranže a speciální zvuky, které jsem nikdy předtím neslyšel a které mne unášeli do jiných sfér s podvědomou myšlenkou atˇ tohle nikdy neskončí. Nesmím také opomenout výborně přearanžovanou skladbu “Nothing compares to U” a 3D padající sníh , který se snášel nad celým podiem díky výbornému VJ ovi, který se usadil těsně pod stropem za svými pulty,aby doplnil celkový dojem. Závěrečný Purple Rain ,který zalil všechny extází a rozezněl všech 9500 hlasivek a před kterým Prince konstatoval: “na začátku jsem si řekl, že už tohle hrát nebudu, ale nakonec to stejně udělám.”
Po bezmála tříhodinovém vystoupení plném emocí s téměř dramatickým závěrem, jsme se ploužili k východu a zkoušeli se dostat opět do areálu, leč marně.  Naše  Npg výprava opouštěla halu společně s partou uklízeček a šatnářek jako poslední. Další směr který jsme nabrali byl na after party, která měla být údajně v klubu jehož jméno jsem už zapomněl. Každopádně po příjezdu tam, už bylo po všem a nám bylo jasné, že cokoliv jiného než Prince nás už dneska nechytí. A tak jsme v něm pokračovali, alespoň z cd přehrávače našeho vznášedla při návratu do vlasti.
Prince je prostě boží!!!!!!!!!

David Horáček (Phono.cz)

Akce