John Larkin

Groove Window #4

Pro někoho navždy a jedině Scatman John. Tak se mu a producentům povedlo odprezentovat jeho samotného v 90. letech minulého století. Já se ale pokusím nabídnout vám na tohoto muzikanta jiný pohled.

shout.jpgNemálo lidí trpících jakoukoliv vadou má v dětství problémy, neboť se k nim okolí nechová přívětivě. Stejný problém potkal v dětství i Californského rodáka Johna Larkina, neboť měl s koktáním problém již od prvních slov, která vypustil z úst. A tak se dostal k hudbě – konkrétně hře na klavír – jakožto prostředku vyjádření se, ve kterém může být stejně dobrý jako ostatní vrstevníci, velice brzy – již ve svých 12ti letech. V té době také poznává hudbu a zpěv svých prvních hudebních idolů – Elly Fitzgerald a Louise Armstronga, díky nimž se dostává ke své budoucí spáse v roli zpěváka – ke scatování. To ho sice zatím nechává chladným – zatím se pilně věnuje hraní na piáno – ale později díky tomuto vyjadřovacímu prostředku bude moci "prodat", co v něm je. Šedesátá a sedmdesátá léta tak tráví na klubové scéně v Los Angeles jazzovou hrou na piano. Na první pohled spokojený John má ale začínající problém – holduje alkoholu a drogám. Roku 1986 sice vydává své první jazzové album nazvané po sobě samém, ale zároveň ve stejném roce umírá jeho přítel, jazzový saxofonista a flétnista Joe Farrell. Předčasně – kvůli drogám.

first_cd.jpgTato nešťastná událost tak Johna přivádí k myšlence skoncovat s těmito problémy a k tomu mu dopomůže i jeho žena Judy, toho času vyléčená alkoholička. A nejenom to – ona byla tou hybnou silou, co svého manžela přesvědčovala, že má talent a možnost se prosadit, bude li na sobě pracovat. V roce 1990 se přesouvá do Německa, kde opět koncertuje v klubech a občas na lodích, ale poprvé se také osměluje a na konci svého instrumentálního setu před publikem zpívá. A je to právě převzatá píseň On the Sunny Side of the Street, jazzový standard z 30.let 20.století, jenž dodává Johnovy odvahy do prolomení pro něj dříve neprolomitelné bariéry a překonání se i přes přetrvávající vadu řeči. Díky tomuto a dalším pokusů přichází jeho manažer s nápadem změnit žánr, využít onu vadu řeči a zbytek už pravděpodobně budete znát…

scatmanjohn.jpgV listopadu roku 1994 vychází singl Scatman (Ski Ba Bop Ba Dop Bop) jenž se snaží být inspirací pro děti postižené koktáním v jejich boji proti vyčleňování se z kolektivu. A byla to trefa do černého, tedy co se prodejnosti týče. V následujícím roce tak vyšel nejprve druhý singl a pak i stejně pojmenované album Scatman’s World – výsledek – 3 miliony prodaných kusů. Naštěstí né všechny skladby měli popový nádech a tak pocta svému idolu Loui Armstrongovi s názvem Hi, Louis či píseň Song of Scatland mají jazzovější charakter. Dva roky na to vychází Everybody Jam, u nás bohužel bez bonusových skladeb, mezi nimiž se nachází i nejlepší píseň na albu – skladba Jazzology. A úplně stejně to dopadlo i se singlem k jiné bonusové písni Su Su Su Super Kirei, na kterém je Larkinova verze písně Love Me Tender.

Jako se to obvykle stává, i Johnovi se přihodilo, že byl zdánlivý úspěch rázem proměněn v pravý opak. O co šlo? V době vydání alba Scatman’s World při podávání interview měl opakovaně velké problémy s koktáním a tak, když o dva roky později se mu při jednom rozhovoru povedlo nekoktat, novinář ho automaticky obvinil z toho, že koktání pouze předstíral kvůli image. Takový už jsou lidé. Naštěstí "komunita koktajících" ho za ta léta, která strávil pomocí lidem s vadou řeči, nejednou ověnčila několika cenami a zařadila do "Hall of Fame" koktavých lidí.

Rok 1999 zastihl Johna nemocného – objevili mu rakovinu plic a on přes veškerá varování lékařů, jež mu doporučovali klid a léčbu, nezanechal prací na svém dalším albu. A to se mu bohužel stalo osudným. Zemřel nedlouho po jeho vydání. Ono sice už stejně nebylo o co stát – na albu Take Your Time je jeho hlas v mnoha případech duplikován či zastupován ženskými vokály a to se projevilo i na jeho prodejnosti. Paradoxem tak je fakt, že vůbec nejlepší album v jeho diskografii vyšlo až dva roky po jeho smrti. V roce 2001, pod názvem listen.jpgListen To The Scatman a pod jeho pravým jménem vychází posbírané nahrávky jazzových standardů, jedna Johnova originální píseň a jeden sestříhaný remix, podle něhož se album jmenuje. Až na této nahrávce je patrné, jaký potenciál osobnost Johna Larkina skrývala a co všechno on mohl dokázat, kdyby…

Toto album je v tuto chvíli nejenom u nás velice těžko dostupné, ale přesto se jeho pořízení vyplatí, už jen proto, že nikdo podobný na hudební scéně prostě není…

Příště: Idris Muhammad