Dara Rolins

nové album D1

Dara svou pěveckou kariéru začala už doopravdy hodně dávno a nedávno vydala své deváté řadové album, ale teprve třetí, které by nás mělo zajímat.

Deska „D1“ dostala jméno po dálnici mezi Prahou a Brnem (respektive Bratislavou), na které je zpěvačka jako doma.

Na české a slovenské hudební scéně se v poslední době vynořilo vícero nahrávek, které nesly označení „první opravdový r’n’b počin“. Kritiky nebyly většinou moc příznivé a desky samotné u lidí větší poprask nevyvolaly. Ani „D1“ není čistokrevný rhythm and blues. Je to popová deska s prvky r’n’b. Není tak klubová jako předešlá „Whats My Name?“ (možná proto, že na podzim se plánuje vydání „D2“ – desky remixů písní z „D1“) a nezní ani jako R&B osmdesátých let jako v případě „What You See Is What You Get“.

Úvodní skladba „Nádych, výdych“ je Daře šitá na míru. Vyzpívává se z velké lásky, je sexy. Text není hloupý, je sice o lásce, ale najdeme v něm několik příjemných až erotických obratů, např. „skór spomal´ než zrýchli“. Jednoznačně nejlepší track celého alba. Z ní bych udělal určitě singl a nasadil ji do rádií.
Prvním singlem je taneční „Túžim“, kolovrátková píseň, která vás může na první poslech zaujmout, ale po častějším poslechu stejně tak rozladit. Opravdovým prvním singlem, který je ale v médiích prezentován jako nultý je povedený cover „Party DJ“ v produkci DJ Wiche a s přispěním hiphopového rappera Rytmuse. K tomuto songu byl už také natočen velmi drahý videoklip a je nutno uznat, že se povedl. Opravdu první r’n’b video u nás. Jen ty tanečnice a tanečníci jsou nějaký bledí.

Pokud jste během posledního půl roku někdy viděli televizní vysílání, budete znát ještě dvě skladby a to znělky pro slovenskou reality show VyVolený („Ide o život“) a českou VyVolení 2 („Dotkni se slávy“). Obě jsou zremixované a znatelnější rozdíl je v případě jediné česky zpívané písně, ve které se DJ Neo pokusil o „neptunovský“ sound.

Nejpovedenějšími kousky jsou kupodivu ty pomalejší, krom úvodní „Nádych, výdych“ závěrečné „I (Who Have Nothing)“, ve které je úžasně vyzpívaná zoufalost, a živě nahrané „If“, která poodhaluje kouzlo zpěvaččina projevu, na který se v blízké budoucnosti můžeme těšit. Protože už se chystá turné jak po Slovensku tak v České republice.
Naopak nejslaběji působí „Owner Of A Lonely Heart“, což je remake metalových Yes. Nehodí se vůbec do konceptu alba a celkově působí nadbytečně. Ani moc nevěřím, že by to byla skladba, kterou Dara nějak extra miluje a tak ji musela prostě nahrát.
„
D1“ hned po vydání vylétla na druhé místo v prodávanosti hudebních nosičů v ČR. Určitě za to může i fakt, že Dara se z velké míry vzdala angličtiny, která je oproti minulým deskám na novince zastoupena v menšině. Kromě přijatelnějšího jazyka z Dary ale také čpí, že ví, co dělá a není loutkou šoubyznysu a tak se řadí po bok Mishy, kterým výsledek jejich práce lze věřit.
Na závěr bych rad jen přidal dvě rady (a třeba i prosby). Daro, na příštím albu zkus spolupracovat s producentem, který doopravdy cítí black music, a neboj se natočit více „featuringů“. Díky nim by se deska stala určitě barevnější.

Daniel Maršalík